The Masaryk Club of Boston is a nonprofit cultural and social organization for Americans of Czech or Slovak ethnic background living in the New England region. We are successor to the Czechoslovak Club whose building, ‘Slavia Hall’ erected in 1905, still stands on Old Harbor Street in South Boston. The early immigrants were craftsmen of many trades. With then diligent work, they supported English classes in the Club House, where they also conducted many cultural events. They contributed to the richness of the cultural heritage of Boston with their native music and dances, and participated in parades in their national costumes, proud to become patriotic Americans.

After 1939 the United States became a haven for refugees fleeing the terror of Nazi occupation of Czechoslovakia. Our men distinguished themselves again on all battlefields help regain freedom for their native land. After World War II, more of our countrymen immigrated to this area to study at prestigious local universities, and to assume responsible positions in intellectual fields.

In 1948 our homeland became separated by the "Iron curtain" from the Western world, and a now wave of refugees from the Communist totalitarian regime arrived here. The Czechoslovak community was always on hand to assist the exiles arriving at these shores. A new Czechoslovak organization was founded under the roof of the International Institute of Boston, named the Masaryk Club after the founder and first President of Czechoslovakia, Thomas Garrique Masaryk, whose wife was an American. All this time, the Masaryk Club fought for restoration of freedom in Czechoslovakia. We continued with our cultural events and social work. We also supported the American Fund for Czechoslovak Refugees in its work of resettling new waves of immigrants to this region after 1968. These bright young people brought with them many skills in the modern technologies for which New England is famous.

When Soviet tanks rolled into Czechoslovakia in 1968, many dissidents had to flee the country while others were arrested. This fate befell even Vaclav Havel whom we honor here today. He literally resurrected Czechoslovakia from the ruins of 41 years of Communist tyranny when he bravely headed the Velvet revolution November of 1989. Now he is among the most respected leaders of the Western world. We love and respect him.

 Go to the top.

Historie klubu:

CESKOSLOVENSKY KLUB a MASARYKUV KLUB V BOSTONU: Vzpominky na krajanské spolky v oblasti Bostonu, Massachusetts. Po rozhovorech s několika staršími krajany z oblasti Bostonu, Massachusetts, jsme si trochu upresnili historii o vzniku organizace,které sloužilly jako nukleus pro naše imigranty. Podle paměti pana Josefa Horáka a Heleny Leflmanové-Millerové, zdejši imigranti z Čech a Slovenska se koncem19. století usazovali hlavně v South Boston. 'Tam si postavili v roce 1905 sbíkou peněz mezi tak asi 200 krajany klubovnu “Slavia Hall" na Old Harbor Street. Založilli tam školu, aby děti se mohly učit a zdokonalovat se v rodné řeči. Nahoře byly 4 byty, dole.byla tělocvična pro Sokol s jevištěm na divadelní hry a jiné kulturni programy. Shromáždili tam též pěknou knihovnu a hala se stala střediskem krajanského života. Výčep sloužil k běžným táčkám těžce pracujících imigrantú, kteří se rádi schádzeli a vyměňovali si zkušenosti nad tradičním pro náš národ pivem. Založili fond, kterým pomáhali novým imigrantúm. Zde uvítali Tomáše Masaryka, když cestoval po Americe během 1. světové války, aby získal podporu pro odtržení našich historických zemí od Rakouska a pro zalolení neodvislé Československé republiky. Na'se ženy pekly a podávaly koláče při programech na podporu těchto dobročinnýh a viastěneckých snah, oblečeny do našich krásných národních kroju. Slávii se po r. 1918 říkalo Ceskoslovenský klub. Po prohibici se zdálo, že do hospody chodí víc lidí z okolí v South Boston než krajanu. Ti pili “tvrdý alkohol”, ne pivo jako, naši, a to přispělo ke zkáze Československého Klubu.
Ke konei 30. let přijíždela do Bostonu a Cambridge, převážne na university, nová vlna imigrantu, uprchlíky pred rasovým čistěním nacistick6ho Německa, které zabralo r. 1938 Rakousko, kde žilo mnoho krajanských rodin, téhož roku Sudety, a r. 1939 pak celé Ceskoslovensko. Tito imigranti se schádzeli ještě v Československém klubu v Slavia Hall v South Boston, ale vadila jim tam ta “výčepni atmosféra" . R. 1941 vznikla noviá organizace pro naše krajany, pod jménem “Masaryk Club of Boston". Mnozí si pamatují navštěvu Jana Masaryka během II. Světové valky, který byl členem čs. exilové vlády v Londýně a inspiroval odboj vlastencu sdružených v krajanských organizacích,po celé Americe. Jan Masaryk přednášel na Harvard University a na MIT, a ještě tu jsou pamětníci jeho návštěvy v Slavia Hall. Mezi zakladateli Masarykova klubu byli členové Československdho klubu Josef Suk, Karel a Josef Polák, Václav Skokan, Helena Lefimanová-Millerová a jiní. Starých členu ubývalo a budovu Slavia Hall, prodali v r. 1962.
Po založení druhé svobodné Československé republiky r.1945 začali chodit noví krajané na studie do Bostonu. Pak přišla nová vlna uprchlíku před persekucí totalitaárním komunistickým režimem který krutě vládl Československu od r.1948. Počet členu v Masarykově klubu stále rostl.
Zásluhou naší čestné členky Mrs. Eleanor, Lane, Americké filantropky, jež byl udělen řád Bílého lva za její nezištné zásluhy a zpěvní koncerty (v česke řeči) které pro odboj proti nacistum po celé Americe pořádala za naše osvobození, schuze klubu se konaly v budově International Institute of Boston, tehdy na Beacon Street, později na Commonwealth Avenue. Pod patronátem Mrs. Lane sem imigrovalo mnoho krajanu, mezi nimi prominentnf osobnosti nasich demokratických hnutí v poválečné republice. Až do její smrti jsme vypravovali z jejího bytu balíky na podporu krajano v uprchlických taborech v Německu, kteří nemohli pro choroby imigrovat.
Po brutálni okupaci Ceskoslovenska ruskými tanky a armádami satelitních zemí varšavského paktu v 1968 jsme opět pořádali sbírky na pomoc novým uprchlíkum z rodné země. Americky fond pro českoslovenkd uprchlíky udělal filiálku v Bostonu a my jsme vítali vlnu nových imigrantu. Obnovili jsme naši taneční skupinu v krojích na tančeni, “Besedy" a zpívani při nagich predstaveních národní písně a árie z oper. Dr. Edith Vogl Garrett tu pomohla s organizací produkce Prodané nevěsty na Tufts University při které zpíval Kecala Jaroslav Horáček. V jejim domě jsme též poznali dirigenta Rafaela Kubelíka, klavírního virtuoza Audolfa Firkušného,violončelistu Bedřicha Vášku, a jiné osobnosti. Dr. Alexander Križan byl náš první slovenský předseda.

V r. 1989, přišlo národní povstání. Protože Masarykuv klub zde zastupuje šeskoslovenskou krajanskou menšinu, byli jsme intervováni lokálnimi televizními stanicemi při bouřlivých (a pro nás radostních) udalostech v pražských ulicích během ,,Sametove revoluce" doma.